Kmeny
Našim záměrem je Vám co nejvíce přiblížit jejich kulturu, kosmologii a tradice.
Kmen
HUNI KUIN
Huni Kuin znamená v překladu opravdoví lidé a nebo v některých překladech také lidé dýmů. Podle některých legend se totiž obyvatelé tohto kmene zrodili právě z dýmu ohně.
Hluboko v džungli na řece Jordão se nachází komunita Chico Curumim, která si ještě dodnes zachovala čisté spojení s přírodou. Lidé zde žijí v přímém a čistém spojení s přírodou, kterou vnímají jakou součást sami sebe, né jako něco odděleného. Sami se považují za potomky zvířat, kteří je naučili téměř vše – jak stavět domy, jak šít, jak pracovat s medicínou.
Někdy můžeme slyšet pro kmen Huni Kuin název Kaxinawá, je to ovšem název, který jim dali bíli lidi (nawa) a pro lidi z kmene Huni Kuin je velmi často hanlivý a urážlivý.
Někdy můžeme slyšet pro kmen Huni Kuin název Kaxinawá, je to ovšem název, který jim dali bíli lidi Huni Kuin patří do linguistické rodiny Pano, tak jako například kmeny Yawanawá či Shanenawa a mají svůj vlastní jazyk, který je do dnes živý – Hanch Kuin. Kmen Huni Kuin se nachází jak v Brazílii, tak v Peru. V Peru se jedná o řeky Purus a Curanja a v Brazílii se nachází na řekách Tarauacá, Jordão, Breu, Muru, Envira, Humaitá a Purus. (nawa) a pro lidi z kmene Huni Kuin je velmi často hanlivý a urážlivý.
Současná populace je zhruba 10 000 obyvatel a jedná se o nejpočetnější kmen v brazilském státě Acre.
Něco málo k historii
Kmen Huni Kuin rozděluje svou historii do 3 etap – před příjezdem tzv. seringeros, období během okupace seringeros, po odjezdu seringeros.
Seringeros se nazývají sběrači kaučukovníku brazilského, jehož latex se používá jako zdroj přírodního kaučuku. Začátkem 20. století začala invaze seringeros a byla pokácena velká část deštného pralesa v brazilském státě Acre. Okolo roku 1950 se pak dostali ještě do odlehlejších částí pralesa (řeka Jordão, oblast Peru a další) a populace kmene Huni Kuin (i dalších kmenů) se velmi zmenšila.
V současné době se lidé z kmene Huni Kuin snaží nejen o udržení svých tradic a svého původní jazyka, ale také o znovunavrácení harmonie a prohloubení svých tradičních znalostí a vědomostí. Jsou to bojovníci a strážci původních znalostí a vědomostí, původní pravdy, ze které jsme všichni přišli.
Celý prales, celá džungle pro ně slouží jako živá lékárna. Mezi nejznámější medicíny z lesa patří Nixi pae – neboli Ayahuasca. Podle legendy žena Jiboia, neboli žena anakonda, předala lidem z kmene Huni Kuin jenom tuto medicínu, ale také posvátné symboly kmene, které ženy používají na svých ručně dělaných výrobcích. Symboly, neboli posvátná geometrie z džungle, se nazývají Kene Kuin, což znamená v přímém překladu opravdová kresba.
VESNICE, SE KTERÝMI NAPŘÍMO SPOLUPRACUJEME:
CHICO CURUMIM | BOM JESUS | ŽENY Z MĚSTA JORDÃO A DALŠÍ SPŘÁTELENÉ VESNICE
Naše výrobky pochází z rodin, které známe a se kterými napřímo spolupracujeme a kteří žijí ještě dodnes tradičním způsobem života.
VESNICE CHICO CURUMIM
Vesnice Chico Curumim je velmi vzdálená, dostanete se tam pouze 4-5 hodinovou plavbou lodí z města Jordao. Obyvatelé tak žijí velmi jednoduchým životem, jehož přirozenou součástí jsou nejrůznější ceremonie, jako Nixi Pae, Rapé, Kambo a další.
Dříve než existovala vesnice Chico Curumim, tak se na tomto území nacházel takzvaný Siringual (oblast, kde se extrahuje přírodní kaučuk). Později zde přišli lidé Huni Kuin z oblasti řeky Purus, kteří zde přinesli své tradice, zpěvy, medicíny a jazyk. Původně jich bylo pouze 300, v současné oblasti se nachází na TI Rio Jordão (území označené pro chráněné území domorodých obyvatel) přes 1470 osob.
VESNICE BOM JESUS
Vesnice Bom Jesus se nachází v blízkosti vesnic Chico Curumim. Obyvatelé zde žijí v souladu s přírodou a se vším okolo sebe. Jedná se o velmi silnou vesnici, kde roste pradědeček Sipó, který se používá při ceremoniích s medicínou Ayahuascou.
Kmen
SHANENAWA
Kmen Shanenawa patří do stejné lingvistické rodiny Pano jako například kmeny Huni Kuin či Yawanawá.
Kmen Shanenawa sídlí v brazilském státě Acre, podél řeky Evnira. Jedná se o menší kmen, který tvoří zhruba 130 rodin a jméno Shanenawa znamená v překladu modrý pták. Jedná se o ptáčka modré barvy, který má zrhuba 30 centimetrů a nachází se v ohrožení.
Trochu z historie
Lidé z kmene Shanenawa původně sídlili na březích řeky Juruá společně s obyvateli kmene Yawanawá. Protože však ve vesnicích bylo málo žen, začali se často dávat dohromady i s ženami právě z kmene Shanenawa.
Začali však kvůli tomu vznikat vzpory a rozepře a velká část lidí z kmene Shanenawa rozhodli opustit své území a přemístit se. Putovali po lodích po řece Tarauacá a po řece Muru, tuto cestu spousta lidí ovšem nepřežila. Dojeli až na řeku Envira, kde se usadili v bývalém Siringalu (oblast, kde se extrahuje přírodní kaučuk) Simpatia.
Seringal Simpatia byl však obsazen bílými obyvateli, kteří se je snažili zotročit, aby pracovali na polích a extrahovali přírodní kaučuk. Proto se opět přesunuli dálédo Seringalu São Francisco. Nakonec dojeli až do města Feijó, který tehdy (70. léta 20 století) bylo ještě velmi malé. Usadili se v malém Seringalu přímo naproti městu Feijó. Místnímu majiteli Seringalu Valdemarovi Prebomi se indiáni Shanenawa zalíbili, protože pěstovali maniok a další potraviny, které spolu poté měnili. V té době byl starostou Joaquim Falcão Macedo, který se rozhodl označit nejenom toto území za indiánské území.
V roce 1964 proběhlo vymezení indiánského území a v současné kmen Shanenawa TI Katukina-Kaxinawá (23.474 hektarů), kde kmen Shanenawa sídlí spolu s kmenem Noke Koi (Katukina).
V současné době má kmen Shanenawa zhruba 800 osob a 12 vesnic. V současné době kmen Shanenawa prochází velkou transformací. Po letech utlačování se vrací zpátky ke svému tradičnímu způsobu života.
Legenda vzniku kmene Shanenawa
Domorodí lidé věří, že zvířata, stromy a příroda jsou naši předkové, ze které jsme vzešli.
Podle legendy kmen Shanenawa vzikl z proutěného koše, který se nacházel u jedněch starých manželích doma. Jednoho dne se košík z ničeho nic začal točit. Když se podívali do košíku, objevili tam dvě malé děti, které byli bílé (nawa). Po několika dnech se začal košík točit znovu a začali z něj vycházet nejrůznější zvířata – netopýři, supi, tukani a další zvířata. Jedním z nich byl modrý ptáček. Tyto zvířata se poté začala proměňovat na lidi a tvořit jednotlivé kmeny.
VESNICE, SE KTERÝMI SPOLUPRACUJEME:
VESNICE NI SHUVINI | VESNICE MORADA NOVA
Naše výrobky pochází z rodin, které známe a se kterými napřímo spolupracujeme a kteří žijí ještě dodnes tradičním způsobem života.
VESNICE NI SHUVINI
Vesnice Ni Shuvini je novým projektem několika mladých rodin, které se rozhodly odejít z hlavní vesnice a vytvořili si tak novou osadu uprostřed lesa, 3 hodiny chůze od jakékoliv civilizace. Zakladatelem hnutí je mladý, 23 letý Teka, kterého vychovávali babička s dědou, kteří byli významní léčitelé v komunitě. Vrací se zpět k přirozenému spojení s přírodou, pěstování potravin a lovu.
Součástí jejich života jsou nejrůznější ceremonie, mezi které kromě jiných patří také Ayahuasca či Rapé. Jedná se o velmi dobrosrdečné a radostné lidi, kteří jsou strážci lesa a prastarých znalostí.
Koupí výrobků podpoříme tuto krásnou rodinu při realizaci jejich snů a návratu ke kořenům.
SHAVA SHAVA
(jenom radost a lásku)
VESNICE MORADA NOVA
Vesnice, odkud pochází původně lidé z nově vytvořené vesnice Ni Shuvini. Žijí zde stále krásné ženy jako například Yxãpana (maminka od Teka, který založil novou vesnici), či Matsiane. Tyto ženy jsou strážkyně tradičních znalostí a vědomostí, jazyka a dále předávají své znalosti a vědomosti.
Kmen
YAWANAWA
Yawanawá patří mezi jedny z nejznámějších a nejpopulárnějších kmenů z brazilského státu Acre. Patří do jazykové skupiny Pano, tak jako kmeny Huni Kuin či Shanenawa. Yawanawá znamená v překladu kmen lidí z divokých prasat.
Lidé z kmene Yawanawá sídlí podél řeky Gregorio. Sídlí v chráněné indiánské rezervaci Rio Gregorio, která má zhruba 187 tisíc hektarů a kterou sdílí s kmenem Noke Koi. V současné době se populace kmene Yawanawá skládá zhruba z 1000 až 2000 obyvatel. Indiánské území Rio Gregório bylo oficiálně uznané brazilským státem v roce 1980.
Trochu z historie
Tak jako ostatní kmeny v brazilském státě Acre, ve 20. století kmen Yawanawá prošel velkou transformací.
Během 20. století lidé z kmene Yawanawá trpěli a ztratili velkou část svých tradic. Seringeros se nazývají sběrači kaučukovníku brazilského, jehož latex se používá jako zdroj přírodního kaučuku. Začátkem 20. století začala invaze seringeros – sběračů přírodního kaučku a byla pokácena velká část deštného pralesa v brazilském státě Acre. Lidé z kmene Yawanawa byli zotročeni a nuceni pracovat na sběru kaučuku za velmi těžkých podmínek.
Do toho invaze misionářů nabírala na intenzitě a lidé z kmene Yawanawa začali ztrácet jak svůj jazyk, tak své tradice a svou kulturu. Vše se však začalo měnit v roce 1980, kdy místní velitel vesnice, neboli cacique Biraci Brasil vycestoval a spojil se s místní neziskovkou. Ta jim pomohla vytvořit v roce 1983 indiánskou rezervaci Rio Gregório, což bylo první oficiálně vytvořené indiánské území v brazilském státě Acre. V roce 2007 se jejich území zdvojnásobilo na současných 187 hektarů.
Kultura a tradice
Kmen Yawanawá je známý svým každoročním festivalem, kde přijíždí do jejich vesnic lidé z celého světa.
Po vytvoření svého území si lidé z kmene Yawanawa začali uvědomovat, že ztratili z velké části svou kulturu a tradice. Začali proto chodit opět za stařešinou a začali se od nich učit – jak tradiční jazyk, tak zpěv a ceremonie. Začala tím obnova tradic a rituálů a kmeny se postupně začali vracet k tomu, co jim bylo přirozené.
V současné době opět běžně provozují tradiční rituály s medicínou Ayahuasca, kterou nazývají Uni. Mezi další rituály patří například výroba rapé, což je směs tabáku s posvátnými bylinkami, či vykuřování s posvátnými rostlinami a pryskyřicí.
Mezi současné rituály byly taky zařazeny moderní nástroje, jako například kytara, buben či chrastítko, aby se začali zapojovat i mladí.
VESNICE, SE KTERÝMI SPOLUPRACUJEME:
Naše výrobky pochází z rodin, které známe a se kterými napřímo spolupracujeme a kteří žijí ještě dodnes tradičním způsobem života.
Vesnice Yawarani
Vesnice Yawarani se nachází na řece Gregorio, zhruba 3 hodiny rychlou lodí z města São Vicente. Mezi hlavní představitele vesnice patří místní léčitel Pai Nani, který udržuje tradice a rituály.
Šperky, které kupujeme z této vesnice, vyrábí ženy s velkou láskou a péčí. Předávají do nich tradiční symboly kene, které přinášejí hlubokou ochranu a pomáhají nám napojit se na přirozený proud lásky.
Kmen
XINGU
Xingu se nazývá oblast podél řeky Xingu, která pramení v brazilském státě Pará a stéká až do státu Mato Grosso. Povodí řeky Xingu je oblast obrovských kontrastů.
Na jedné straně se jedná o oblast, která patří mezi nejvýznamnější a nejrozsáhlejší chráněné oblasti na světě. Nachází se zde obrovská kulturní rozmanitost a žije zde více než 30 etnických skupin domorodých obyvatel. Nachází se zde obrovská biodiverzita flóry a fauny. Povodí řeky Xingu zároveň spojuje dvě přírody biomy – Cerrado a Amazonie.
Zároveň si však povodí řeky Xingu prošlo za posledních 40 letech obrovskou transformací. Jedná se o amazonskou oblast, která trpí největším kácením lesů. Hlavním ekonomickým příjmem tohoto regionu je totiž chování dobytka a pěstování sóji. Dalším obrovským problémem této oblasti je vodní hydroelektrárna Belo Monte, která byla vystavena v roce 2016 a která velmi negativně zasáhla domorodé obyvatele.
Xingu je oblast střetů, kde kmeny žijou pod neustálým tlakem od ilegálních pytláků. Nelegální těžba dřeva a zlata ohrožuje čím dám tím více tradiční způsob života domorodých kmenů.
I přes všechny výzvy a transformace je povodí řeky Xingu obrovsky bohaté, jak už kulturně, tak díky své biodiverzitě. Nachází se zde 7 912 136 hektarů lesa, z čehož přes 60% chrání právě domorodí obyvatelé.
Oblast řeky Xingu se dělí na 3 hlavní oblasti:
Alto Xingu – neboli vysoké Xingu
Alto – médio Rio Xingu – neboli středně vyšší Rio Xingu
Medio – baixo Xingu – neboli nižší střední Xingu
Mezi hlavní etnické skupiny Alto Xangi patří například kmeny Aweti, Ikpeng, Kalapo, Kamaiurá, Kawaiweté, Kuikuru, Kisedje, Matipu, Mehaniko, Nafukuá, Naruvoto, Trumai, Yawalapiti, Xavante a další. Nachází se zde národní park Xingu, který byl vytvořený v roce 1961 a stal se tak první uznanou indiánskou rezervací. Díky tomu byla tato část Xingu více zachovaná a prezerovaná.
Alto a Medio Xingu pak tvoří oblast, která prošla více transformací. V 70. letech dvacátého století tady také vznikla takzvaná “Transamazonica”, neboli silnice, která prostupuje téměř celou Amazonií a má přes 5 tisíc kilometrů.
Právě v této oblasti se nachází Terra do Meio, přírodní rezervace, kde se nachází kmeny, se kterými napřímo spolupracujeme:
Panará, Kayapó, Arara, Araweté, Juruna, Asurini do Xingu, Kuruaya, Parakana, Xipaya.
Každý kmen má svůj vlastní jazyk a kulturu a i když se nachází pohromadě na poměrně malém území, tak jejich tradice jsou často velmi odlišné.
Terra do Meio je rozsáhlá oblast hluboké džungle a nachází se mezi řekou Xingu a Iriri.
Jedná se o oblast, kde společně na jednom území žijí kromě domorodých obyvatel také takzvaní “riberinhos” – což jsou brazilští obyvatelé, kteří se do této oblasti přestěhovali ve 20. století a pracovali zde na těžbě přírodního kaučuku. Když však jeho cena velmi klesla, tak zde zůstali v džungli a začali žít stejným či podobným způsobem života, jako domorodí lidé. Jejich způsobem obživy se stal také lov, rybolov a sběr a zpracovávání plodů z džungle (jako například Para ořechy a další).
KMENY, SE KTERÝMI SPOLUPRACUJEME:
Napřímo spolupracujeme s kmeny Parakana, Arara, Juruna a Kuruya. Tyto kmeny spolu spolupracují a jsou součástí associace Rede Terra do Meio, jejíhož setkání jsme se letos zúčastnili.
Vice info ve článku zde.
CURADAFLORESTA.COM © 2023
